Proč jsou větrné mlýny škodlivé?

Armáda novodobých environmentalistů Dona Quijota tvrdí, že některé alternativní způsoby výroby elektřiny jsou nebezpečné pro životní prostředí. Jedním z jejich cílů je například větrná energie.

Zatímco v některých zemích zařízení fungují již více než 100 let, rozvoj této oblasti v Rusku začal teprve nedávno. Zvýšený zájem v Ruské federaci o využívání větrných generátorů je vysvětlen jejich ekologickou bezpečností a perspektiva této oblasti již byla ověřena mnohaletou praxí. Zřejmou a nespornou výhodou využívání větrných turbín je navíc bezplatný a nevyčerpatelný zdroj energie.

Dávejte pozor! Environmentální bezpečnost znamená absenci těch negativních dopadů na vnější prostředí, které jsou charakteristické pro konvenční energetiku.

Někteří odborníci tvrdí, že do konce roku 2050 se podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů zvýší na 85 %. Ekologové ale tvrdí, že k dosažení takových ukazatelů bude nutné provést globální změny, které by mohly mít negativní dopad na životní prostředí.

Je využívání větrných elektráren skutečně vážným nebezpečím? Co o tom říkají fakta?

Ptáci a netopýři proti větru

Se zahájením rozsáhlé výstavby větrných turbín bude možné sledovat smutnou statistiku – počet ptáků a netopýrů bude každým rokem ubývat.

K poznámce! Americká Národní akademie věd pravidelně uvádí, že větrné turbíny jsou hlavní příčinou úmrtí až 37 000 ptáků ročně.

Vezměte si například dravce. Přestože mají neobvykle ostré vidění, mají také další faktor zvaný „mrtvá zóna“. Při hledání kořisti nakloní pták hlavu dolů. Pokud je po cestě větrný generátor, pták se nemůže vyhnout srážce s lopatkami. Co se stane, když vynecháte sebemenší faktor a postavíte stanici na trase ptačí migrace? Ve skutečnosti je to přesně ta chyba, kterou udělali stavitelé větrných turbín ve Španělsku. Netopýři jsou zranitelnější než ptáci. Jakmile je v oblasti nízkého tlaku, kapiláry zvířete prasknou a zemře (toto je názor vyjádřený vědci z kanadské univerzity v Calgary).

Ale ne všechno je tak smutné. Podle AWEA (US Wind Energy Association) 10 000 z 1 000 ptáků umírá na dravé tlapky koček; od zasažení elektrického vedení – 800; při srážce s televizními věžemi – 250. Pouze jeden pták zemře z lopatek větrných generátorů.

Vliv hluku na faunu

Citlivost na vibrace u zvířat, ve srovnání s lidmi, je mnohem vyšší. Hluky – „rušivý faktor“, pod jehož vlivem mohou zvířata opustit svá obvyklá stanoviště. Vzhledem k velkým plochám větrných elektráren by to mohlo vést k poklesu biologické rozmanitosti na velkých územích.

Při výrobě moderních turbín věnují výrobci tomuto faktoru maximální pozornost. Aby se předešlo vysokým hladinám hluku, jsou i ty nejmenší chyby v návrhu a instalaci nepřijatelné. Při důsledném dodržování pokynů je hluk z větrných turbín zanedbatelný.

Abychom pochopili, jaký hluk vytvářejí větrné generátory, udělejme srovnání. Práh bolesti lidského sluchu je 120 dB. Hluk na pozadí v kancelářském prostoru je přitom 60 dB a hluk na pozadí v noční vesnici od 20 do 40 dB. Hluk, který větrný mlýn vyprodukuje při provozu na vzdálenost 350 m, se pohybuje od 35 do 45 dB.

Jaký vliv mají větrné turbíny na klima?

Vědci tvrdí, že dopad větrných turbín na klima může být pozitivní i negativní. Pokud například zdůrazníme několik výhod velké akumulace větrných generátorů, dostaneme:

• snížení síly hurikánu;
• silné vytápění v létě a chlazení vzduchových hmot v zimě;
• snížení emisí (1800 tun CO2, 9 tun SO2, 4 tuny oxidů dusíku);
• noční vytápění zemědělské půdy.

Ze záporných „klíčů“:

• nežádoucí změna teploty vzduchu;
• změna vlhkostního režimu.

Ale to je jen teorie předložená mnoha studiemi a dodnes nemá žádný důkaz. Mimochodem, Čína zaujímá přední místo na světě mezi zeměmi s větrnými elektrárnami. Pozadu nezůstávají ani USA, Německo a Itálie. V Indii, Francii a také v Dánsku jsou výkonné větrné generátory. Neexistuje žádný důkaz, že používání větrných turbín v těchto zemích mělo nějaký vliv na změnu klimatu.

Shrneme-li vše, můžeme říci: instalace větrných turbín má své klady i zápory, ale nepředstavuje žádné vážné nebezpečí pro životní prostředí, takže boj ekologů proti větrným mlýnům nemá opodstatnění.

O tom, že tzv. „zelená energie“ není tak zelená, jak se maluje, otevřeně říkají vynikající vědci, kteří naší zemi přejí úplnou suverenitu v této oblasti. Není to poprvé, co na nás Spojené státy opět uvalily další pseudovědeckou past a bohužel se jim to stejně jako dříve daří.

Promluvme si tentokrát o údajně ekologických větrných mlýnech. Samotná výroba větrných turbín je šetrná k životnímu prostředí. Začněme tím, že k jejich výrobě se používají kompozitní materiály, a to je ropa jako surovina a chemický průmysl je extrémně toxický. Kromě toho se používají železné a neželezné kovy – o čistotě jejich výroby je lepší mlčet. Snad jen koncová montáž vypadá víceméně čistě. Ale to je jen iluze. A v této fázi výroby větrných turbín existují problematické otázky související se svařováním, pájením a plněním maziv.

Samotný provoz větrných turbín má negativní dopad na lidský organismus a poškozuje životní prostředí. To se ví už docela dlouho. Nejdále ve studiu tohoto problému pokročili vědci z Japonska. V Rusku jsou také přívrženci této teorie. Profesní patolog Leonid Merzlikin o problému otevřeně hovořil pro Pravda.ru. Faktem je, že při otáčení obrovských lopatek větrných turbín se generují infrazvukové vlny o frekvenci 20 Hertzů – velmi nebezpečné pro lidské zdraví. Lidé žijící v blízkosti provozovaných větrných turbín pociťují bolesti hlavy, úzkost a nepohodlí. Při velmi silné expozici infrazvuku je pozorována akutní dysfunkce těla. Zařazení infrazvuku ovlivňuje psychický stav lidí i zvířat. Jenže firmy, které vydělávají na výrobě a instalaci větrných turbín, platí za pseudovědecké studie, které dokazují opak. Ve skutečnosti se kvůli svému zisku dopouštějí trestné činnosti proti lidskému zdraví.

Pokud se můžete před zvukovým pozadím slyšitelným lidským uchem schovat za zdmi domů zavřením oken a dveří. Před infrazvukem se nelze nijak schovat. Má velkou amplitudu a proniká všude a šíří se na velké vzdálenosti.

Infrazvuková fronta se může objevit při podvodním zemětřesení nebo silném hurikánu. Jeho dopad je škodlivý pro mořskou zvěř a lidi. První jsou vyhozeny na břeh (to je opravdu jen jeden z důvodů tohoto jevu). A o lidech bylo pozorováno následující: nejednou byly na moři nalezeny lodě, které posádka opustila. Vědci se domnívají, že důvodem byl infrazvuk.

Pole, kde jsou instalovány větrné turbíny, se velmi brzy stanou doslova mrtvými. Hadi, hlodavci, malí predátoři, ptáci, zkrátka všichni živí tvorové, kteří žili v oblasti, kde se staví větrné turbíny, vymírají nebo opouštějí své stanoviště. Mimochodem, tento problém nebyl dosud řádně prozkoumán v žádné zemi na světě, a proto neexistuje žádná právní úprava pro provoz větrných turbín. To znamená, že životní prostředí před nimi není chráněno. Sluší se dodat, že jejich dopad na přírodu se v zimním nebo deštivém období mění v jednotlivých ročních obdobích, případně při změně síly a směru větru jsou nebezpečné zejména pro živé organismy. Dochází k nepravidelnému pulzování hlasitosti a objevují se zvuky, které jsou již sluchem slyšitelné a způsobují nepohodlí.

Manželé Christelle a Luc Foccartovi z Francie pocítili dopad větrných generátorů vztyčených poblíž jejich domova. Trpěli nevysvětlitelnými depresemi, bolestmi hlavy a tinnitem. Manželé Foccartovi zažalovali majitele větrných turbín Sasu, Margnes Energie a Sasu Singladou Energie a vyhráli a dostali odškodné 110 tisíc eur.

K závěru o škodlivosti větrných mlýnů na člověka přišla i anglická dětská lékařka Nina Pierpont. Napsala o tom ve své knize „Syndrom větrných turbín: Zpráva o přirozeném experimentu“. Byla ostře kritizována zaměstnanci energetických společností. Ale řeknu to, ať vedle nich bydlí každý, kdo pochybuje o nebezpečí větrných mlýnů. Uvidíme, jak to skončí.

Samotný proces výstavby větrných elektráren mimo jiné znečišťuje životní prostředí, jako každá stavba či instalace technologického zařízení ve volné přírodě. A už jen z tohoto důvodu nelze větrné turbíny považovat za čisté. A teď jich staví spoustu. V Číně a USA poskytují asi 60 % elektřiny. Lesy se kvůli jejich stavbě kácejí, protože větrné turbíny potřebují volný prostor, kde může volně foukat vítr. K výrobě čepelí se také často používá cenné dřevo.

Předpokládá se, že větrné turbíny ovlivňují mikroklima celých regionů. Jejich výskyt na pobřeží Severního moře způsobil změnu proudu v něm a výskyt turbulencí v atmosféře. Dánští vědci došli k závěru, že to vše ovlivňuje stratifikaci vody v moři a přispívá ke změnám její teploty. Míchání vrstev vody je škodlivé pro plankton, a tedy i pro zvířata a ryby, které se jimi živí. Zvýšená atmosférická turbulence vede k povětrnostním jevům, které dříve nebyly na březích Severního moře pozorovány.

Američtí vědci z US Fish and Wildlife Service (USFWS) zjistili, že větrné mlýny zabily v roce 2009 440 000 ptáků. Nyní si představte, co se stane v roce 2030, kdy se počet větrných elektráren ve Spojených státech zvýší 12krát. Studie z roku 2004 zjistila, že pobřežní větrné turbíny zabily více než 2000 netopýrů za pouhých 6 týdnů.

Mimochodem, ve Státech občané také žalují majitele parků větrných elektráren (WEG) a dostávají nemalé odškodnění ve výši miliard dolarů. Ale musíte uznat, že kompenzace problém nevyřeší. Něco podobného se děje v Austrálii.

A nyní se dostáváme k závěrečné části provozu větrných turbín. Až doslouží svůj mandát, budou muset být zlikvidováni. Kompozitní materiály, ze kterých je vyrobena významná část konstrukcí a lopatek VEG, nelze použít jako recyklované materiály. A všechno jde do koše, který se prostě zakope. Ukazuje se, že o čistotě a bezpečnosti elektřiny získané z WEG není třeba mluvit. To je pohádka, kterou vymysleli ti, kteří mají nemalé zisky z výroby, instalace a provozu větrných turbín.

Je jasné, že odpad vznikající při demontáži větrných turbín v Evropě nebo ve státech může být pohřben v zemích třetího světa. Evropané a Američané tak budou následovat svou „zelenou agendu“ na úkor jiných států a národů. A do roku 2050 bude muset svět někam ukrýt až 40 milionů tun kompozitního odpadu. Evropské země – Německo, Nizozemsko, Rakousko a Finsko zakázaly na svém území likvidaci šrotu z větrných turbín. A do roku 2025 jen oni budou muset zlikvidovat asi 25 000 tun čepelí. Po roce 2030 budou muset Itálie, Francie a Portugalsko ročně likvidovat 52 000 tun kompozitního odpadu – šrotu z větrných turbín. Kde je vezmou?