Jaké balíčky jsou zakázány?
Jednorázové sáčky jsou jedním z nejběžnějších druhů plastového odpadu na Zemi. Často se hned po použití vyhodí, ale polyetylenu trvá stovky let, než se rozloží, znečišťuje životní prostředí a ohrožuje životy zvířat a rostlin. Zákaz jednorázových tašek začal být v různých zemích zaváděn v roce 2002. Teprve v posledních několika letech se však stal povinným pro většinu států. Je však jeho účinnost skutečně tak patrná a skutečně snížil přechod na nakupující látky emise škodlivých plynů do atmosféry? Řekneme vám, jak úspěšně nový zákon funguje v Evropě a Asii.
Plastové sáčky „dobyly“ naši planetu! Jsou všude – zasypávají naše ulice, řeky, lesy, dusí divoká zvířata v oceánu. Ekologičtí aktivisté po celém světě již řadu let bojují za zákaz používání polyetylenu. A podařilo se – na mnoha místech byly jednorázové tašky zcela zakázány.
V současné době více než 100 zemí zcela nebo částečně odstranilo plastové tašky. Bangladéš byl průkopníkem a zavedl zákaz již v roce 2002 poté, co se zjistilo, že trička hrají klíčovou roli při ucpávání kanalizačních systémů během smrtících povodní. Ostatní země následovaly jeho příkladu. Mezi lety 2010 a 2019 se zvýšil počet států, které se k zákazu připojily
Odborníci tvrdí, že výsledky takto přísných pravidel se již začínají projevovat. Jak tedy zákaz plastových tašek funguje?
Je nový zákon pro všechny stejný?
Zákaz jednorázových tašek je zákon, který omezuje používání tenkých plastových tašek v obchodech. V některých zemích jsou zcela zakázány, v jiných si je spotřebitelé musí zakoupit za poplatek.
Zákazy se však často týkají pouze plastových sáčků o tloušťce menší než 40 mikronů, stále jsou k dispozici silnější opakovaně použitelné sáčky.
Je třeba také vzít v úvahu, že zákazy jsou uvalovány s různou mírou závažnosti po celém světě. Například v Keni může výroba tašek vést i k uvěznění.
Řada zemí navíc zakázala další druhy jednorázových plastů, například v Evropské unii se seznam rozšířil také o jednorázové příbory, brčka, kávové tyčinky a balónky.
Jak Evropa bojuje s balíčky?
V Evropě zakázalo používání tenkých plastových tašek 18 zemí, včetně Francie, Německa, Itálie, Islandu a Albánie.
23 zemí požaduje, aby spotřebitelé platili poplatek. Další dva, Švýcarsko a Norsko, umožňují výrobcům plastů účtovat si „dobrovolný poplatek“ za používání tašek.
Podle údajů Eurostatu z roku 2019 je spotřeba plastových tašek nejvyšší v pobaltských a severských zemích. Lotyšsko (284 tašek na osobu a rok) a Litva (332) spotřebují mnohem více plastových tašek než kterákoli jiná evropská země. To se však brzy změní: od roku 2025 již lotyšské obchody nebudou smět rozdávat plastové tašky zdarma. Podobný zákaz letos vstoupí v platnost v Litvě.
Nejméně využívané jsou v Portugalsku (8), Belgii (17) a Polsku (23). Portugalsko zakázalo tašky v roce 2021, dva roky po Polsku.
Úspěchy Indie a Afriky
Země v Asii a Africe zavedly přísnější zákazy používání plastových tašek. Je to dáno tím, že tyto regiony dovážejí většinu „recyklovatelného“ odpadu z tzv. „globálního severu“ (evropské země a USA) a akutněji tak čelí důsledkům nesprávného nakládání s plasty.
Podle odborníků se v Bangladéši od doby platnosti zákona množství plastového odpadu snížilo o 70 %. A v Indii se za první rok po jejím zavedení ušetřilo asi 9 miliard plastových tašek! V současnosti má 25 z 29 indických států úplný nebo částečný zákaz používání plastů. A v případě porušení je zajištěno zatčení až na tři měsíce ve vězení.
Nejpřísnější zákaz používání polyethylenu byl ale zaveden v roce 2017 v Keni. Za výrobu, dovoz nebo prodej „triček“ zde můžete být pokutováni 40 000 $ nebo uvězněni na 4 roky. Za prázdnou tašku budete muset zaplatit pokutu 500 $ nebo být uvězněn na jeden rok. V důsledku takto tvrdých opatření se množství plastového odpadu za tři roky snížilo o 80 %!
Příklad Keni inspiruje další africké státy. V roce 2017 Zimbabwe zakázalo výrobky vyrobené z polystyrenu, který ucpal kanalizaci a při spalování uvolňoval toxické látky.
Rusko je stále napřed!
V tuto chvíli Rusko ještě nemá federální zákon zakazující používání plastových tašek, ale některé regiony již zavedly vlastní opatření k omezení polyethylenu. Od 1. ledna 2020 je tak v Moskvě zakázáno bezplatné vydávání plastových tašek v obchodech a jejich prodej.
V Petrohradě takový zákaz vstoupil v platnost 1. ledna 2021. Podle vědců se v Rusku ročně spotřebuje asi 10 miliard plastových tašek. Jen 14 % z nich se však recykluje, zbytek končí na skládkách.
Není možné si nevšimnout rostoucího stupně povědomí mezi samotnými Rusy. Navzdory nedostatku pokut mnoho lidí nezávisle přešlo na opakovaně použitelné látkové tašky a nákupní košíky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zavedení zákazu triček podporuje. Podle šéfa ministerstva Denise Manturova k tomu naše země potřebuje zavést výrobu alternativních typů obalů, jinak úplný zákaz plastových tašek povede k nákladům pro výrobce. Postupné vyřazení sáčků a obalů na jedno použití je plánováno na rok 2025.
Je všechno tak jasné?
Navzdory zjevným pozitivním výsledkům má zákaz jednorázových tašek i řadu negativních stránek.
Například v některých zemích tento zákon zvýšil poptávku po jiných druzích obalů, které jsou svým složením neméně škodlivé a také nenávratně poškozují životní prostředí.
Skeptici také uvádějí nerovnoměrnou účinnost zákazu. V JAR se tak za celou dobu odmítání množství plastového odpadu nesnížilo tolik jako v jiných zemích. Důvodem může být nedostatečná vládní kontrola.
Navíc náklady na samotné produkty vzrostly kvůli dalším poplatkům za papírové nebo látkové tašky. Objevily se skupiny nesouhlasných spotřebitelů, kteří nový zákaz vnímají jako porušení svých práv a svobod. Většina lidí však stále uznává potřebu chránit naši planetu před nadvládou plastu a je ochotna snášet i nějaké nepříjemnosti.
Celkově je zákaz tašek na jedno použití důležitým krokem v boji proti znečištění a může pomoci snížit plastový odpad na Zemi. Svou účinnost již prokázal v různých zemích, kde se množství odpadu snížilo 2-3krát. Úspěch tohoto nástroje však závisí na mnoha faktorech, včetně kulturních a ekonomických charakteristik každé země a hlavně motivace každého z nás dělat svět kolem sebe lepším místem.
Odkud pochází benzopyren a.
Nejdůležitější otázkou je dnes chemická bezpečnost při zpracování odpadu. Obvykle se mluví o uvolněném benzopyrenu, dioxinech a furanech. Čím to je, odkud tyto sloučeniny pocházejí, vznikají až při zpracování odpadu a jak se před nimi chránit?
Co čeká Moskevskou oblast od 1.
Generální ředitel RT-Invest Andrey Shipelov v rozhovoru pro First Moscow Radio hovořil o chystaném přechodu na tříděný sběr odpadu od 1. ledna. Jak se na to firma připravuje?
Rozhovor bez dialogu
Dnes se Andrey Shipelov, generální ředitel RT-Invest, setkal s obyvateli vesnice Svistyagino, okres Voskresensky. Původně jsme plánovali pouze komunikaci s médii.