Jaká je chyba rulety?
Kovové měřicí pásky jsou vyráběny v souladu s GOST 7502 s délkou měřítka od 1 do 100 m.
Měření vzdáleností při pokládání teodolitových průchodů, provádění lineárních průsečíků, koordinace úhlů a určování rozměrů budov a staveb, určování polohy podzemních komunikací a kontrolní měření, délkové měřiče l = 20 ÷ 100 m.
V praxi se používají především ocelové měřicí pásky 3. třídy přesnosti. Podle GOST 7502 se symbol svinovacího metru skládá ze jmenovité délky měřítka, materiálu, třídy přesnosti a provedení tažného konce pásky. Například svinovací metr s délkou stupnice 50 m, vyrobený z uhlíkové oceli, 3 třídy přesnosti s kroužkem na konci, má označení P50UZK.
1.1 Mezi počátečním a koncovým bodem měřené čáry musí být přímá viditelnost. Tyto body jsou označeny na zemi a jsou na nich instalovány tyče A a B Položení metru do vyrovnání se provádí okem. Je-li délka vlasce větší než 200 m, pak je předvěšený, tzn. Další milníky jsou umístěny podél cíle čáry. V tomto případě stojí pozorovatel dva až tři metry od sloupu A a indikuje asistentovi umístění dalších sloupů tak, aby byly v zákrytu s linií A-B. Zavěšení se provádí metodou „svépomoci“. Počet průběžných milníků závisí na délce čáry a podmínkách viditelnosti. Je-li povrch země rovný, při výrazných nerovnostech se svinovací metr položí na zem, metr se drží zavěšený nebo na hlavách stativů a poloha jeho konců se promítá na povrch stativu; zem pomocí závitových olovnic, zatímco pod středem svinovacího metru je umístěna podpěra, aby se snížila chyba prověšení.
1.2 Při měření první instalace jsou všechny čepy umístěny na předním měřiči. Po změření vlasce je nutné zkontrolovat počet zbývajících čepů předním a zadním měřičem, aby se předešlo chybám při určování počtu umístění. *
Délka řádku se vypočítá podle vzorce:
D = nl + r + ∆ ln (1)
kde n — počet umístění (počet kolíků na zadním měřiči); l — délka pásku; r – zbytek nebo vzdálenost od posledního kolíku k druhému bodu; ∆ l — oprava pro srovnání.
* Poznámka: Pokud je počet umístění n ≤ 5, je povoleno nepoužívat čepy.
Pro úhly sklonu přímky větší než 1° se do měřené vzdálenosti zavede korekce ∆D pro úhel sklonu v , měřeno teodolitem;
∆D = 2D sin 2 ( v /2); (2)
pokud je znám přebytek h mezi koncovými body úsečky, pak
Pokud se teplota svinovacího metru při jeho porovnání liší od teploty při měření o více než 8 °C, zavede se korekce ∆D t pro teplotní rozdíl
kde μ = 0,000012 je koeficient roztažnosti oceli na 1 °C;
t — průměrná teplota svinovacího metru při měření čáry;
t — teplota při srovnání.
Při provádění měření jsou dodržovány následující požadavky:
— teplota vzduchu od -30 °C do +30 °C s rychlostí změny teploty nepřesahující 3 °C/hod;
— dostatečné osvětlení pro odečet na měřicím pásku;
— rychlost větru nepřesahující 4 m/s bez náhlých poryvů.
3. 1 Před zahájením práce je nutné uvést metr do provozuschopného stavu a ponechat jej na pracovišti po dobu nejméně 30 minut.
3.2 Při provádění měření je třeba dodržovat všechna provozní a bezpečnostní pravidla v souladu s technickou dokumentací.
— Zadní měřič nastaví cíl pro položení metru podle oka a zarovná konec metru s počátečním bodem čáry.
— Přední měřič nainstaluje kolík svisle na druhý konec metru, zatímco metr je v napjatém stavu;
to představuje měření jedné vrstvy.
— Měřidla se posunou o jednu pozici metru dopředu a opakují úkony provedené při měření první pozice, zatímco zadní měřič zarovná konec metru s nainstalovaným kolíkem, načež se kolík odstraní.
— Při měření poslední vrstvy (zbytku) provede přední měřič odečet na měřicím pásku, když je zarovnán s koncovým bodem čáry.
Požadavky na kvalifikaci výkonných umělců jsou stanoveny technologií práce, upravenou pokyny systému GKINP nebo SNIP.
Přesnost měření je určena přítomností náhodných a systematických chyb, jejichž zdroje jsou uvedeny níže:
1) Odchylka od cíle konce metru:
kde ε je přípustná odchylka od cíle, ε další = 200 mm,
l – délka pásku, l = 50000 mm
2) Nekonzistence v napínací síle metru během měření a porovnávání:
kde Р – hmotnost svinovacího metru,
– plocha průřezu svinovacího metru,
Е — modul pružnosti (pro ocel Е = 2 10 11 Pa),
∆ F — rozdíl v tahové síle, dod. ∆ F = 1,5 kg
4) Chyba v určení úhlu sklonu čáry k horizontu:
dosazením dovolené hodnoty chyby rovnou 30“ do vzorce (2), dostaneme
5) Prohnutí nebo vychýlení metru ve vertikální nebo horizontální rovině:
kde f – přípustný průhyb je 200 mm.
6) Rozdíl teplot páskového měření během porovnávání a měření:
s přípustným teplotním rozdílem 8 °C, ze vzorce (4) získáme
7) Chyba při upevnění dvou konců metru pomocí kolíků:
Střední kvadratická chyba měření jedné pozice:
Dosazením odpovídajících hodnot jednotlivých chyb dostaneme
Na nerovném terénu se chyba zvětšuje a může dosáhnout 1:2000 – 1:1000 délky měřené čáry.
Během procesu měření je přesnost měření sledována dvěma způsoby: rozdíly v přímých a zpětných měřeních; rozdíly mezi dvěma měřeními úseček v jednom směru, získanými na různých částech stupnice. Přípustné hodnoty rozdílů jsou stanoveny v technologických pokynech.